|
|
Měření doby života nosičů proudu ve strukturách křemíkových solárních článků
Macháček, Martin ; Hégr, Ondřej (oponent) ; Boušek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou měření doby života ve strukturách křemíkových solárních článků. V první kapitole je popsáno několik modelů rekombinačních dějů, které mají nejpodstatnější vliv na efektivní dobu života nosičů náboje. Na základě znalosti rekombinačních modelů můžeme děje v polovodičových strukturách simulovat a získat tak orientační chování jednotlivých parametrů struktury solárního článku. V této práci jsou simulace prováděny pomocí programu PC1D. Pro samotné měření doby života na skutečných vzorcích byly použity dvě metody: QSSPC (měření za kvazi-ustáleného stavu) a MW-PCD (transientní měření s detekcí mikrovlnami). Ve čtvrté kapitole je uveden detailní popis těchto metod, přístrojů a rozdíly mezi oběma způsoby měření. Hlavním cílem diplomové práce se zabývá poslední kapitola, která je věnována hlavně problému odstranění zbytků po chemické pasivaci z křemíkového substrátu. Jsou zde zmíněny tři druhy chemické pasivace: roztok jodu v etanolu, roztok polymeru a jodu v etanolu a roztok chinhydronu v metanolu. U dvou ze tří pasivačních roztoků bylo dosaženo výsledků, které jsou dostatečné pro návrat křemíkového substrátu po pasivaci zpět do výrobního procesu.
|
|
|
Realizace laserové technologie
Urban, Jan ; Mouralová, Kateřina (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je popsat nahrazení drátového řezání laserovým řezáním při vyřezávání břitových destiček z tvrdých materiálů. Popis stávajícího stavu ve firmě Vydona, výběrové řízení a volbu laseru a dále pak nutnost úprav pracoviště laseru. V další části se řeší vyřezání konkrétního vzorku. V poslední části technicko-ekonomického hodnocení jsou spočítány hodinové sazby strojů a časové a cenové zatížení při vyřezání různého počtu břitových destiček.
|
|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Návrh stopkové frézy s břity z PKD
Křehlík, Luboš ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem, konstrukcí, výrobou a testováním fréz s břity z polykrystalického diamantu. Polykrystalický diamant představuje vhodný řezný materiál pro obrábění velmi abrazivních materiálů, jako jsou hliníkové slitiny, nebo kompozitní materiály. Konstrukce nástroje je zaměřena na aplikaci utvářeče třísek na čele nástroje. Cílem řešení je snížení řezné síly, při obrábění hliníkové slitiny používané v leteckém průmyslu. V první části práce je zpracována problematika týkající se technologie frézování. V praktické části práce je popsán návrh a konstrukce prototypových řezných nástrojů. Pro experimentální měření byly navrženy tři nástroje Dále je představena technologie výroby řezných nástrojů ze supertvrdých řezných materiálů pomocí laserové technologie. Experimentální část práce představuje měření velikosti řezné síly v závislosti na řezných parametrech a obráběném materiálu.
|
|
|
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
|
|
|
Výzkum řezného nástroje s diamantovou aktivní částí
Trčka, Tomáš ; Mrkvica, Ivan (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na výzkum v oblasti frézovacích nástrojů s diamantovou aktivní částí při obrábění jednoho z těžkoobrobitelných materiálů (Ti-6Al-4V). První kapitoly jsou věnovány teoretickému rozboru daného materiálu obrobku a polykrystalického diamantu (PKD) jako super-řezného materiálu. Jedna z teoretických kapitol je zaměřena také na technologie ostření nástrojů, pro které již tvrdost diamantu není zásadním faktorem. Nosnou částí práce jsou návrhy, konstrukce a výroba nástrojů s uvážením technologičnosti jejich konstrukce spolu s aplikací moderních trendů a technologií umožňujících inovaci a progresivní provedení – to z pohledu makro/mikro nástrojové geometrie a technologie samotného ostření destiček. Výzkum byl zaměřen na aplikaci vlastních utvářečů na čele destičky a konkrétních technologií ostření EDMG, WEDM a LASER. Jedna modifikace čelní plochy PKD destičky pomocí laseru byla následně aplikována na prototypové soudečkové fréze. Podrobná analýza vyrobených nástrojů a materiálu obrobku byla provedena elektronovou, optickou a digitální mikroskopií. Měřenými parametry při následné analýze obráběcího procesu bylo silové zatížení, opotřebení nástrojů, měření teploty pomocí termovizní kamery i analýza obrobeného povrchu ve formě měření mikrotvrdosti a drsnosti.
|
|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Návrh stopkové frézy s břity z PKD
Křehlík, Luboš ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem, konstrukcí, výrobou a testováním fréz s břity z polykrystalického diamantu. Polykrystalický diamant představuje vhodný řezný materiál pro obrábění velmi abrazivních materiálů, jako jsou hliníkové slitiny, nebo kompozitní materiály. Konstrukce nástroje je zaměřena na aplikaci utvářeče třísek na čele nástroje. Cílem řešení je snížení řezné síly, při obrábění hliníkové slitiny používané v leteckém průmyslu. V první části práce je zpracována problematika týkající se technologie frézování. V praktické části práce je popsán návrh a konstrukce prototypových řezných nástrojů. Pro experimentální měření byly navrženy tři nástroje Dále je představena technologie výroby řezných nástrojů ze supertvrdých řezných materiálů pomocí laserové technologie. Experimentální část práce představuje měření velikosti řezné síly v závislosti na řezných parametrech a obráběném materiálu.
|
|
|
Změny motorických funkcí u myšího modelu cerebelární degenerace v průběhu ontogeneze
Šalomová, Martina ; Jelínková, Dana (vedoucí práce) ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (oponent)
Mozeček zasahuje do řady důležitých a komplexních procesů v organismu. Zajišťuje koordinaci pohybů, motorické učení a hraje významnou roli v kognitivních a afektivních funkcích. Při cerebelárních degeneracích se tak setkáváme nejen s motorickými poruchami, ale i s behaviorálními abnormalitami, které se souhrnně označují jako kognitivně-afektivní syndrom. Cílem práce bylo, pomocí přístrojů pro kvantitativní analýzu chůze a rotarodu, zkoumat motorické funkce v průběhu ontogeneze u myších modelů hereditární cerebelární degenerace - mutantních myší Lurcher a Purkinje cell degeneration. Dalším cílem bylo sledovat vliv fyzické aktivity na míru ataxie a projevy myší v klasických behaviorálních testech. Výsledky potvrdily významné rozdíly motorických schopností mezi mutanty a zdravými myšmi. Odlišnosti byly pozorované i u některých parametrů chůze, především v rychlosti chůze a parametrech s ní korelujících. Během ontogeneze se motorické funkce u většiny skupin myší nezměnily, s výjimkou myší pcd, které zhoršily svůj výkon na rotarodu. Vliv fyzické aktivity nebyl, vyjma testu nuceného plavání, zjištěn. Fyzická aktivita o námi nastavené intenzitě neměla žádný příznivý účinek na motorické projevy myší.
|
|
|
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
|
host ::
RSS.